|
Něco o mojí želvě :) | |
Něco o mojí želvě... Moje želva Klárka
a její životopis
Klárka (nebo taky Klárk),teď ji říkám Želvikrin, se ke mně dostala v polovině května 2007.Tat´ka se sestrou ji přinesli ze zverimexu,zrovna když jsem se vracela ze školy.Zajímavé na ni bylo,že se vůbec nebála a když jsem ji dala do akvárka,hned začla jíst,pak asi 3 minuty pila a nakonec dlouho odpočívala.Před ní jsem měla ještě 2 želvy-viz.Neblahý osud želv.Klárka měla teď v srpnu rok.Je tak malá ,že se dá chytnou do dlaně.Avšak u mě platí přísloví,,Co je malé,to je hezké" .Toto lěto byla poprvé venku.V jejím výběhu bylo dost místa.Ale ona si umínila,že za dřevěnými hradbami svého výběho je místa ještě víc.Půl hodiny pilně pracovala na tom,aby díky krtinci,který se ji pod jedním rohem výběhu udělal,podlezla výběh ven.Na průzkum svého okolí měla celé 2 dny.2 dny nereagovala na volání své majitelky(myslím tím mě) a pobíhala v prostoru zahrady.Naštěstí nepodlezla plot ani ji neodnesla straka,která má hnízdo na stromě za zahradou.Ani můj věrný belgický ovčák ji nevyčmuchal díky příšernému vedru,a místo toho se unaveně svalil do trávy.Ale po 2 dnech tu dlouhou hru na schovku Klárka zřejmě nevydržela a vyšla z ohniště jako by nic.Popela a prachu jsem ji hned zbavila a dala ji na trávu.Pracovala jako sekačka!Snědla i pět borůvek,jednu jahodu a čtvrt rajče,jakoby najedla celý rok.A už nikdy žádný výběh!Jen pod dozorem!Ted´ už je doma,chodím ji ,,venčit"ven.Už od začátku si bere jídlo z ruky.Ráno trpělivě čeká u misky se žrádlem,a když jí ho donesu,vždy ji kousek nabídnu na prstu.Taky za mnou chodí jako pes.Je to moje zlatíčko! :)
Ještě ve výběhu
A tohle je ten ulívač,který ji nedokázal najít
|
|
|